Tylecodon bucholzianus
Sukulent má rád slunné stanoviště či přistíněné místo.
Zaléváme převážně přes zimu, v létě zálivku naopak omezíme.
Udržujeme ji při teplotách nejméně 1,7 až 10 °C. Rostlina není mrazuvzdorná.
Tento sukulent má převrácené období vegetačního růstu, které prožívá od podzimu do jara. Přes léto naopak svůj růst pozastaví a vše utlumí.
Tylecodon bucholzianus, drobný sukulentní keřík s bizarním vzhledem, pochází z oblastí v jižní Africe. Zde se vyskytuje v suchých podmínkách s minimálními srážkami (do 100 mm/rok). Jeho specifické epiteton "buchholzianus" je pravděpodobně poctou německému zoologovi a sběrateli rostlin Reinholdovi Wilhelmu Buchholzovi.
Tato kuriozita mezi sukulenty zaujme nepravidelně tvarovaným stonkem a rozložitými větvičkami, které připomínají mořské korály. Stonky jsou bělavé nebo šedozelené a s věkem se z nich odlupuje hnědá kůra v podobě vloček. Na vrcholcích holých stonků se v krátkém období vegetačního růstu objevují 2-3 cm dlouhé listy, zelené a někdy s červeným nádechem. Listy koncem zimy přirozeně opadávají. Tylecodon bucholzianus je pomalu rostoucí keřík, dorůstající výšky až 30 cm.
Jeho květy, červené nebo růžové barvy, se v našich podmínkách otevírají nejčastěji v červenci.
Zajímavostí je jeho životní cyklus. Hlavní vegetační období prožívá tento sukulent od podzimu do jara, zatímco v létě upadá do hlubokého spánku. V tomto období je důležité rostlinu zalévat mírněji a dopřát jí spíše klid. Naopak v zimě, během vegetačního období, vyžaduje Tylecodon občasné zalévání. Vzhledem k jeho křehké povaze je nutné s vodou zacházet opatrně, aby se zabránilo přemokření a uhnívání kořenů. Rostlinu je možné přihnojovat hnojivem pro pokojovky či kaktusy. Tato fascinující sukulentní rostlina se stane neotřelým doplňkem každé sbírky. S trochou péče a pozornosti vám Tylecodon bucholzianus přinese radost z jeho unikátního vzhledu a neobvyklého životního cyklu.