Peperomia dolabriformis
Rostlina snese slunné stanoviště, ideální však pro ni je polostín.
Zaléváme vždy několik dní po vyschnutí substrátu. V zimě zálivku omezíme.
Ideálně by teplota neměla klesnout pod 15 °C. Rostlina není mrazuvzdorná.
U rostliny můžeme pozorovat tmavě zelená průsvitná okénka, které vznikají srůstem listu. Ty rostou zdánlivě ohnuté okraji k sobě a nahoru. Okénko nalezneme mezi nimi.
Peperomia dolabriformis, jejíž přízvisko dalabriformis znamená sekerovitý a odkazuje na tvar listů, roste přirozeně v jihoamerických Andách. Často se vyskytuje ve výškách až 2 000 m n.m. Pochází však z teplých údolí severního Peru a často zde roste jako epifyt či na shnilém dřevě a listí.
Tento pepřinec má tlusté, masité světle zelené listy s charakteristickým člunkovitým nebo sekerovitým tvarem. Listy jsou složené napůl nahoru a srostlé podél tmavě zelených okrajů, což vytváří úzké tmavě zelené okénko. Tyto listy mohou dosahovat délky téměř 5 cm, šířky asi 1 cm a jsou až 1,5 cm tlusté. Stonky mohou časem dřevnatět a u starších rostlin může kmínek dosahovat průměru i 2,5 cm. Tato keříčkovitá sukulentní rostlina má vzpřímený a laxně větvený růst. Celkový vzrůst se může pohybovat i přes 30 cm výšky.
Nenápadné květy mají zelenobílou barvu a objevují se na zelených, štíhlých stopkách, které mohou dosahovat délky až 40 cm. Kvete obvykle v podzimním a zimním období.
Peperomia dolabriformis preferuje trvale vlhkou půdu, ovšem je citlivá na dlouhodobé přemokření. Při péči o ni je tedy důležité udržovat správnou hladinu vlhkosti a vyhnout se přelití. Díky jejímu pomalému růstu se nestane, že by přerostla své sousedy. Proto se jedná o dobrou volbu do sukulentních zahrádek či k sesazení k dalším sukulentním rostlinám.