Oxalis peduncularis cristata
Sukulentu nejlépe vyhovuje polostín, můžeme jej však umístit i na slunce.
Zaléváme vždy několik dní po vyschnutí substrátu, a to celoročně.
Krátkodobě snese až -3,9 °C. Rostlina není mrazuvzdorná.
Během delších období sucha opadávají jednotlivé lístky. Teprve poté čerpá sukulent vláhu uloženou ve ztloutských řapících.
Oxalis peduncularis cristata, také zvaný jako Acetosella peduncularis,Oxalis longiscapa, či Oxalis umbellata, představuje kristátní štavel. V tomto rodu nebývají kristáty příliš obvyklé, jedná se proto o poměrně ceněný kousek. Pochází ze západu Jižní Ameriky (konkrétně Peru, Ekvádoru, Kolumbie a Bolívie) kde roste na skalách v nadmořských výškách mezi 1 000 - 1 400 m n. m.
Trojčetné listy mají zelenou barvu a na slunci se okraje vybarvují do červené. Listy dorůstají do velikosti asi 5 mm a mohou být jak lysé, tak pokryté jemnými chloupky. Vrchol listu bývá mělce vykrojený a řapíky ztloustlé. Pevný a plochý kmínek červenohnědé barvy bývá tlustý asi 1 cm. Stonek se časem větví a rostlina dorůstá do výšky okolo 10 - 20 cm.
Pokud se objeví květy, vykvétají pouze na nekristátních vrcholech. Žluté květy vyrůstají ve svazcích a na noc se uzavírají.
Jedná se o poměrně žíznivou rostlinu, a zaléváme ji více, než jiné sukulenty. Při nedostatku vláhy opadají jako první trojčetné čepele listů a teprve potom čerpá vodu ze ztloustlých řapíků. Během zimy můžeme pozastavením zalévání rostlinu uspat a nechat na zimu opadat její listy. Přes léto je zase vhodné umístit šťavel na slunce. Okraje jeho listů se zde vybarví do červena a oživí tak, jinak celoročně zelenou, rostlinu. Jedná se o unikátní sběratelský kousek, neboť ve světě šťavelů se kristáty obvykle nevyskytují.