Oxalis herrerae
Rostlina má ráda slunná stanoviště i polostín. Pokud máme tu možnost je vhodné ji letnit.
Zaléváme vždy několik dní po vyschnutí substrátu. Klidně i častěji, než jiné druhy. V zimě zálivku omezíme.
Krátkodobě snese i 0 °C. Rostlina není mrazuvzdorná.
Pro udržení estetického vzhledu doporučuji zastřihávat vytáhlé výhonky stonků.
Oxalis herrerae, známý také jako Oxalis teneriensis a Oxalis coralleoides, je okouzlující sukulentní keřík s atraktivními listy a květy. Pochází z Ekvádoru, kde roste na suchých skalnatých a kamenitých svazích v nadmořských výškách okolo 2 200 - 3 200 m n. m. V Ekvádoru se tato rostlina využívá v tradiční medicíně.
Oxalis herrerae má světle zelené trojčetné lístky s tlustými listovými řapíky, které se vybarvují do zelenorůžové a jedná se o nejvýraznější část rostliny. Řapíky dosahují délky až 5 cm a šířky 2 mm. V zimě či při suchu rostlina ztrácí listy a zůstávají jen listové řapíky. Mladé měkké stonky jsou světle zelené a dužnaté, později dřevnatí. Rostlina dorůstá výšky 20 cm a tvoří rozvětvený sukulentní keřík.
Na stopkách, až 10 cm dlouhých, se vynořují drobné žluté květy s červenými žilkami. Vykvétá jich poměrně velké množství.
Na silném slunci rostlina sklápí dolů své lístky, čímž se chrání před přemírou slunečních paprsků. Pro zachování žádoucího vzhledu je nutné pravidelně zaštipovat nebo stříhat větvičky, které se snaží nevzhledně vyrůst do výšky. Jedná se o velice odolný keřík a svými květy i tvarem sukulentních řapíků okouzlí jak začínající pěstitele, tak zkušené sběratele sukulentů.