Oxalis decaphylla
Rostlina má ráda slunné stanoviště. Vyhovuje jí i polostín.
Zaléváme vždy několik dní po vyschnutí substrátu. Zálivku dodáváme však pouze v období vegetace.
Zimovat můžeme při 5-10 °C. Rostlina není mrazuvzdorná.
Listy se v průběhu noci sklápějí dolů k řapíku. Tento jev se objeví i přes den v případě, že nemají dostatek vláhy.
Oxalis decaphylla, známá také jako Oxalis grayi, je fascinující druh šťovíku pocházející z Jižní Afriky. Patří mezi tzv. palmátní druhy šťovíků, jejichž listy připomínají listy tropických palem. Vyskytuje se v nadmořské výšce 1 700 - 3 200 m n.m. a existují různé vhledové variace v závislosti na původní lokalitě. Latinský název "decaphylla" odkazuje na počet listenů, kterých bývá obvykle kolem 10, i když většinou jich má o něco méně. Říká se mu také Tenleaf Woodsorrel - desetilistý šťavel.
Světle zelené listy mají fialový proužek v půlce každého listenu. Listy bývají dlanitě zpeřené a skládají se z 7-10 lístků, které jsou na vrcholu 2klané a brvité. Listeny se sklápějí dolů k řapíku nejen v noci, ale i při nedostatku zálivky. Pokud rostlina delší dobu nedostává vodu, listy zasychají a následuje období vegetačního klidu. Malé cibulky, které rostlina tvoří, jsou obalené světlehnědými vláknitými zbytky.
Vykvétá růžovonachovými květy. Květy jsou pětičetné, nálevkovité a zdobí rostlinu na konci jara a v létě. Květenství se objevuje na stoncích, které vyrůstají z cibulky.
Od podzimu se Oxalis decaphylla ponoří do období vegetačního klidu. To znamená, že listy zasychají a rostlina nadzemní část ztrácí. V tomto období je důležité rostlinu nezalévat. Na jaře, s příchodem teplejšího počasí a delších dnů, hlízky Oxalis opět naraší. První listy se obvykle objevují již v únoru. V tomto období můžete začít rostlinu opět mírně zalévat.
Snadno se množí dělením cibulí. Nejlepší doba pro dělení je v období vegetačního klidu. Pro pěkně vyvinuté listy s bohatou barvou je důležité, aby rostliny měly dostatečné světlo. V malých nádobách se hlízky tlačí a nemají dostatek prostoru pro růst. To může vést ke zmenšení velikosti a počtu listů a k oslabení kvetení. Doporučuji proto používat o něco větší nádobu. I když je, jako správná cibulovina, sukulent velkou část roku ve vegetačním klidu, chvíle květu nám to svou krásnou fialkovou až růžovou barvou s výraznými žlutými středy bohatě dorovnají.