Huernia zebrina variegata
Rostlina má ráda polostín.
Zaléváme vždy několik dní po vyschnutí substrátu. V zimě dávky omezíme. Celkově zaléváme spíše méně.
Krátkodobě snese až -1,1 °C. Rostlina však není mrazuvzdorná.
Rostlině nevyhovuje přímé slunce. Stonky by si mohly vyvinout ochrannou pigmentaci nebo se spálit.
Huernia zebrina variegata je panašovanou formou Huernia zebrina. Její stonky zdobí zajímavé panašování bílé, žluté a krémové barvy v nepravidelných vzorech. Česky se rodu Huernia říká smrdutky.
Drobná sukulentní rostlina tvoří trsy zubatých stonků. Stonky se barví do šedozelené barvy a zdobí je atraktivní panašování, někdy i narůžovělého zbarvení. Vyrůstají vzpřímeně nebo poléhavě a dorůstají délky až 12 cm a šířky do 2 cm. Každý kousek je díky proměnlivému panašování originál.
Hvězdicovité květy dorůstají až 5 cm v průměru a objevují se v létě a na začátku podzimu. Barví se do krémové až nažloutlé, s červeným nebo kaštanovým lemováním na lalocích. Květ není zbarven zcela rovnoměrně a objevíme na něm nepravidelné tečky a znaky.
Potřebuje dostatek světla, ale přímé polední slunce může způsobit spálení stonků či vytvoření nevzhledné pigmentace (objeví se černé pihy). Pokud jí však nedopřejeme žádné světlo stonky budou slabší, menší a květy se neobjeví tak často. Ideálním místem pro pěstování je tedy polostín. Pokud pěstujeme rostlinu v domě či bytě, umístíme ji k nejjasnějšímu oknu. Během zimního klidu by měl substrát zůstávat víceméně suchý. Smrdutka zaujme nejen zajímavými a výraznými květy, ale i panašováním, které z každého kousku dělá jedinečný originál.