Crassula hirta
Má ráda slunné stanoviště, snese i polostín.
Zaléváme vždy několik dní po vyschnutí substrátu. V zimě zálivku omezíme, avšak po celý rok s ní spíše šetříme.
Krátkodobě snese i -6,7 °C. Rostlina však není mrazuvzdorná.
Tento druh je velice variabilní a můžeme nalézt hned několik různých forem. Liší se také názvy a i když jsou si jednotliví zástupci velmi podobní, nalezneme drobné detaily, které je od sebe odlišují.
V říši sukulentů zaujímá Crassula hirta zvláštní postavení. Tato fascinující rostlina se ukazuje s variabilitou, která se projevuje v bohaté škále forem a poddruhů. Tato forma je pravděpodobně Crassula nudicaulis subsp. hirta či Crassula nudicaulis. Nese rysy podobné druhům rostoucím v okolí jihoafrického Swellendamu.
Tlustice uchvacuje svými listy, které se odívají do sytě zelené barvy. Jejich hladký povrch zdobí drobné šupinky nebo chloupky, dodávající rostlině sametový nádech. Hladké a štíhlé listy se elegantně zužují do špičky a na horní straně se tvarují do plochého nebo mírně konvexního tvaru. V závislosti na podmínkách pěstování se listy zbarvují do atraktivních odstínů červené, čímž vnášejí do okolí hřejivou atmosféru. Občas mohou i mírně rezavět. Listy vyrůstají z jednoho centrálního bodu a netvoří typickou pravidelnou růžici sukulentů, ale spíše se rozprostírají do stran a vytváří kompaktní trs s nízkým růstem a krátkým stonkem.
V zimním období tvoří sněhobílé květy. Ty se uspořádají do pater na nevětvících se stoncích.
V letních měsících je vhodné umístit ji do stinného stanoviště, aby se zabránilo nadměrnému vystavení slunečnímu záření. Během léta totiž zažívá rostlina období stagnace. Sukulent není třeba nijak přihnojovat. Tato variabilní rostlina kromě proměnlivého zbarvení listů může nabídnout potěšení z jemných bílých detailů, které oživují její listy.