Crassula Blue Bird Longifolia
Umístíme ideálně na slunné stanoviště, lze však i do polostínu. Pokud máme tu možnost, lze rostlinu letnit.
Zaléváme vždy několik dní po vyschnutí substrátu. V zimě zálivku omezíme.
Krátkodobě snese i -3,9 °C. Rostlina však není mrazuvzdorná.
Jedná se o rostlinu velice blízce příbuznou s Crassula Blue Bird Rubriventris. Odlišuje se však protáhlými listy.
Crassula Blue Bird Longifolia, dříve považovaná za křížence Crassula ovata a Crassula arborescens, je ve skutečnosti formou Crassula arborescens subsp. undulatifolia. Vznikla selektivním výběrem z rostlin této subspecies a je komerčně známá pod názvem Crassula Blue Bird - tlustice modrý pták. Crassula Blue Bird byla poprvé popsána Dr. B. K. Boomem v roce 1963 v nizozemském časopise Succulenta.
Jedná se o robustní rostlinu s tmavě zelenými listy a tenkou voskovitou vrstvou na jejich povrchu, která jim dodává modrozelený nádech. Na plném slunci se v létě barva listů mění do modrobílé s červenými okraji. Listy bývají protáhlé, zašpičatělé a více či méně prohnuté. Staré listy přirozeně zasychají a rostlina se sama větví, čímž vytváří stromek s tlustým kmenem a kompaktní korunou.
V zimě Crassula Blue Bird Longifolia rozkvétá velkým množstvím bílých květů.
Růst sukulentu je pomalejší, ale s trochou péče, včetně hnojení a tvarování řezem, se z něho stane elegantní a atraktivní sukulentní rostlina. Jedná se o rostlinu velice si podobnou s Crassula Blue Bird Rubriventris, se kterou má společný původ. Spolu tvoří padnoucí pár a Longifolia se od ní odlišuje delšími listy.