Cotyledon orbiculata var. flanaganii
Umístíme na plné slunce či do polostínu. Lze letnit na přímém slunci.
Zaléváme pravidelně, vždy pár dnů po vyschnutí substrátu. V zimě zálivku omezíme.
Má ráda pokojové teploty, krátkodobě vydrží i teploty kolem 0 °C, rostlina však není mrazuvzdorná.
Ohřátá šťáva z listů bývá ve své domovině využívána jako kapky proti bolesti zubů či uší, nebo k léčbě epilepsie. Šťáva musí však být bezpečně ošetřena. Nezkoušejte doma!
Tato morfologická varianta Cotyledon orbiculata je známá též jako Cotyledon flanaganii subsp. flanaganii. Pochází z dolního toku řeky Kei v provincii Eastern Cape a roste na štěrkových svazích v křovinné vegetaci. Ve své domovině je ceněna v lidovém léčitelství a využívá se k hojení bradavic, kuřích ok, vředů, zánětů a dokonce i nemocí uší. Ohřátá šťáva z listů je využívána jako kapky proti bolesti zubů či uší a k léčbě epilepsie. Doma to však raději nezkoušejte.
Listy této rostliny jsou válcovité, zužují se do špičky a celkem dosahují délky až 8 cm. Mají červenou kresbu po okraji a voskovitou vrstvu na povrchu, která jim dodává bělozelenou barvu. Rostlina je řídce větveným a dřevnatějícím keřem s rozložitými větvičkami. Spodní listy časem zasychají, a proto doporučuji průběžné odstraňování suchých listů. Keříky mohou ve volné přírodě dosahovat až jednoho metru výšky.
Rostlina nese nápadné zvonkovité květy na dlouhých stvolech. Ty se objevují od září do ledna a mají výrazně červenou barvu.
Pěstování této rostliny je jednoduché, pokud jí poskytneme dostatek slunečního světla. Tvorbu odnoží lze urychlit na jaře občasným řezem. Takto můžeme vytvořit malou sukulentní bonsaj. Cotyledon orbiculata var. flanaganii nehnojíme, aby si udržel svůj přirozený vzhled. Na první pohled se nezdá příliš zajímavý, ale pokud vykvete, tak oslní každého hosta, co k Vám zavítá.