Aloe bakeri
Umístíme ideálně na slunce či do polostínu.
Zaléváme vždy několik dní po vyschnutí substrátu. V zimě zálivku omezíme.
Krátkodobě snese i -1,1 °C. Rostlina však není mrazuvzdorná.
Epiteton “bakeri” odkazuje na botanika Johna Gilberta Bakera, který žil v letech 1834-1920 a pracoval v Královské botanické zahradě v Anglii.
Aloe bakeri někdy bývá označována jako Baker Aloe, Dwarf Aloe nebo Guillauminia bakeri. Jménem bakeri odkazuje na Johna Gilberta Bakera. Ten byl anglickým botanikem a pracoval v knihovně a herbáři Královské botanické zahrady na přelomu 19. a 20. století. Pochází z jihovýchodu Madagaskaru, kde roste v oblasti Taolagnaro na skalnatých kopcích s nízkou nadmořskou výškou.
Jedná se o malou sukulentní rostlinu tvořící růžice masitých, zelených až červenozelených listů. Na jejich povrchu nalezneme bílé skvrnité vzorování a po okrajích rovné, či mírně zakřivené, bílé zuby. Listy dorůstají až 10 cm délky a šířky okolo 1 cm. Rostlina může dosáhnout výšky až 20 cm a do šířky i 40 cm v průměru. Po mnoha letech tvoří shluky i desítek růžic.
Trubkovité květy se barví do červené nebo oranžové barvy. Přecházejí až do zelené barvy na špičkách a vyrůstají v laxních hroznech a to do výšky až 30 cm.
Sukulent můžeme mírně přihnojovat dle vlastního uvážení. Jedná se spíše o drobnější Aloe, které potěší nejen svým úchvatným květem. Mimo dobu květu zaujme bílými zuby lemujícími její listy.