Jak pěstovat sukulenty

Umístění

Převážné většině sukulentů vyhovuje přímé sluneční záření, ale některé specifické druhy mají raději polostín či stín. Jedná se například o zástupce rodu Gasteria, Hawortia, Hoya či Euphorbia a další. Detailní informace o umístění sukulentů, naleznete vždy na webové stránce konkrétního druhu sukulentu.

Pokud máme tu možnost, tak sukulenty od jara do podzimu letníme (to znamená umístíme je ven na přímé sluneční záření, které rostlinám velice prospívá. Takto umístěné sukulenty se otužují a zároveň získají pestřejší barevné odstíny. Na začátku letnění je dobré chránit rostliny před prvním silným sluncem, z důvodu popálení listů. Proto doporučujeme v prvních dnech letnění rostliny přistínit nebo dočasně umístit do polostínu, tak aby si nejprve přivykly na přímí sluneční svit. Pokud ve vašich podmínkách nelze sukulenty letnit, umístěte je co nejblíže oknu, ideálně s orientací na jižní stranu.

Při nedostatku slunečního svitu se sukulenty nezdravě táhnou za světlem a ztrácí tak zdravý vzhled a svou přirozenou barvu.

Teplota

Pokojovým rostlinám vyhovuje teplota mezi 18- 25 °C. Při extrémně vysokých teplotách, které jsou typické pro skleník (cca od 45 °C), rostliny postupně odumírají. Námi nabízené sukulenty nejsou mrazuvzdorné (kromě kategorie skalničky). V zimě by proto teplota neměla klesnout pod 0 °C. Ideální zimní teploty se pohybují 10- 15 °C. Přičemž většina sukulentů krátkodobě vydrží při vyschlém substrátu i mírné teploty pod bodem mrazu.

Zálivka

Sukulenty nemají rádi trvalé mokro, proto zaléváme ideálně až několik dní po vyschnutí substrátu. Listy jsou přirozenou zásobárnou vody, a proto není potřeba až tak časté zalévání, jako u jiných rostlin. Jedná se vlastně o takové velbloudy rostlinné říše. Od jara do podzimu se pohybujeme okolo dvou zalití za týden, v závislosti na počasí. Během zimy omezíme zalévání na minimum, např. jednou za 14 dní malým množstvím vody.

Během léta rostliny milují, když jsou navečer zalévány svrchu na listy. Pokud jsou ale takto zality během dne, tak hrozí popálení listů od slunce. Během chladnějších období je lepší zalévat přímo samotný substrát. Zda zvolíme zalévání typu ze svrchu, nebo zespoda do misky již není tak podstatné.

V případě, že se nadměrně vytvářejí vzdušné kořeny či pozorujeme svraštělé listy, doporučujeme zalévat více.

I mezi sukulenty existují výjimky s obrácenou periodou růstu (rostou hlavně v chladném období) např. rody Tylecodon a Conophytum. Podrobné informace o těchto rostlinách jsou opět uvedeny na webových stránkách u konkrétního druhu.

Substrát

Používáme vzdušné substráty, které rychle vysychají a nejsou příliš bohaté na živiny. Ideální jsou substráty s příměsí písku či štěrku. V zahradnictvích lze zakoupit již namíchaný substrát, určený pouze pro kaktusy a sukulenty.

Hnojení

Většina druhů sukulentů ke svému růstu nepotřebuje přihnojovat. Naopak některé sukulenty lze hnojit, o jaké konkrétně se jedná naleznete u popisků jednotlivých rostlin. Pokud se rozhodneme sukulenty přihnojit, používáme hnojivo určené pro kaktusy a sukulenty.

Škůdci

Sukulenty obecně nepředstavují rostliny, které jsou často napadené hmyzími škůdci. Pokud se však objeví problémy se škůdci, použijeme postřikové insekticidy (doporučujeme Mospilan nebo Careo postřik). Použít lze také biologickou ochranu, která nezatěžuje životní prostředí. Jedná se např. o přípravky proti červcům (Cryptobug), mšicím (Aphipar, Aphidend) nebo roztočům (Spidex). Biologické přípravky, uvedeny v závorce, jsou v České republice k dostání u firmy Biocont.

Ze škůdců můžeme narazit například na vlnatky, svilušky či kořenovku. Problém mohou představovat také plži (zejména slimáci).

Projevy během roku

Rostliny nejvíce rostou během jara a podzimu. Přes léto, když je teplé období přichází období stagnace. Existují již zmíněné výjimky s obrácenou periodou růstu (rostou hlavně v chladném období) např. rody Tylecodon a Conophytum.

Během zimy mají rostliny přirozeně více svraštělých listů, mnohé z nich opadávají a tvoří se tak holý kmínek. Také se častěji vyskytují vzdušné kořeny.

Přesazování

Pokud chceme přesazovat, několik dní předem nezaléváme, aby byl substrát suchý a lépe se nám s ním pracovalo. Přesazujeme během jara, ostatní roční období se substrátem pokud možno manipulujeme jen v případě nutnosti. Nově přesazený sukulent mírně zalijeme. Pro přesazení je vhodný květináč asi o 2 cm větší než ten starý. Doporučujeme přesazovat jednou za 2- 3 roky.

Při přesazování bychom měli dbát zvýšené opatrnosti u sukulentů, které obsahují specifické látky. Jedná se zejména o pryž (mléko) rodu Euphorbia a obsah alkaloidů některých druhů Senecio. Je třeba se vyhnout jejich konzumaci, zejména u dětí a domácích zvířat. Nejedná se však o prudké jedy, proto při kontaktu s kůží nedochází k žádné reakci. Stačí si po manipulaci umýt ruce mýdlem.

Příběh ze života:
Během stěhování na polické radnici se musel přesunout také jeden vzrostlý pryšec. Bývalý starosta omylem ulomil jednu větvičku této rostliny. Napadlo ho, že ochutná vytékající mléko. To ale neměl dělat. Čtyři dny prý cítil hořkost v puse a dočasně přišel o chuť, takže si nepochutnal na svých oblíbených zvěřinových hodech, na které se již celý měsíc těšil.

Množení

Množení rostlin lze provádět během všech ročních období. Ideální dobu pro propagaci většiny druhu sukulentů však představuje jaro. Množení může probíhat hned několika způsoby. Pokud utrhneme list a necháme ho zakořenit, tak z něho u některých druhů vyroste nová rostlina. Dalšími možnostmi je řízkování, roubování či množení pomocí odnoží. Pokud máme semínka, vyséváme většinou během zimy do vlhkého substrátu. Během klíčení se snažíme simulovat podmínky typické pro domovinu daného druhu.